Prohlášení Mezinárodní vědecké rady (ISC) a Přidružené subjekty* upozorňuje na současnou náročnou situaci ve výzkumu souvisejícím se změnou klimatu, která se vyznačuje škrty ve financování a naléhavou potřebou chránit vědecké výstupy, dodržovat vědeckou integritu a budovat důvěru ve vědu a vědecké instituce prostřednictvím inkluzivních a spolupracujících přístupů.
ISC a její přidružené orgány se zavazují spolupracovat s řadou zúčastněných stran, včetně financujících subjektů, vlád, multilaterálních institucí, širší vědecké komunity a veřejnosti, s cílem chránit a posilovat mezinárodní vědeckou spolupráci v oblasti monitorování klimatu a opatření.
Antropogenní změna klimatu je jednou z nejsložitějších a nejnaléhavějších krizí, kterým lidstvo čelí. Vyznačuje se vzájemně propojenými dopady, nerovnou zranitelností a potřebou jednotného postupu na globální úrovni, doplněného kontextově specifickými řešeními, která zohledňují geografickou, historickou, socioekonomickou a kulturní rozmanitost.1Mezinárodní vědecká spolupráce je nezbytná pro řešení těchto kolektivních výzev. Usnadňuje sdružování finančních a lidských zdrojů, zlepšuje sdílení dat a podporuje vědecký pokrok začleňováním dat a perspektiv z různých kontextů. Například Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je klíčovým usnadňovatelem výzkumu, politiky a mezinárodních jednání v oblasti změny klimatu. Spolupráce posiluje vědecký konsenzus a vytváří podmínky pro umožnění transferu technologií, politické spolupráce a vědecké diplomacie. Globální vědecká komunita naléhavě žádá o pokračující podporu vědeckého výzkumu a spolupráce s cílem řešit dlouhodobé výzvy, které zásadně ovlivňují naši pohodu.
Spolehlivé a aktuální klimatické poznatky jsou nezbytné pro podporu strategií adaptace a zmírňování změny klimatu, pro umožnění rozvoje technologií, pro informování dlouhodobého plánování a pro dosažení širokých přínosů pro udržitelný rozvoj. Podkopávání kapacit a cest pro trvalý sběr a sdílení dat ohrožuje naši schopnost reagovat na dopady klimatu dnes i v budoucnu. Například snížení úrovně klimatických pozorování výrazně snižuje naši schopnost předpovídat extrémní povětrnostní jevy a poskytovat včasné varování. Bez sdílených znalostí a včasného varování zvýšená expozice a zranitelnost vůči těmto událostem povede k nárůstu nákladů na obnovu a rekonstrukci.
Současná náročná a složitá situace vedla k významným překážkám pro výzkum a spolupráci v oblasti klimatu, jakož i pro převod vědeckých poznatků do kontextově specifických opatření v oblasti zmírňování a adaptace. V několika regionech světa zažíváme výrazné snížení financování programů spolupráce v oblasti vědy a vývoje.2Akutní nedostatek zdrojů vyplývající z těchto škrtů představuje existenční riziko pro dlouhodobé sítě a instituce, které sloužily globálnímu společenství jako platformy pro koordinovaný rozvoj znalostí a jsou uznávány pro svůj pozitivní dopad na národní i regionální úrovni.
Tato situace nabízí příležitost k přehodnocení způsobu financování, provádění a integrace vědeckých výzkumů souvisejících se změnou klimatu do politiky. Odpovědnost za udržitelné financování výzkumu v oblasti klimatu musí být spravedlivěji rozdělena, protože tyto investice přinášejí výhody komunitám na celém světě.
Je také třeba chránit vědecké výstupy, včetně dat (například historických dat pro monitorování), a zajistit, aby byly vyvíjeny a sdíleny inkluzivněji a aby byly přístupné, transparentní a nezávislé.
Stejně naléhavá je potřeba zachovat vědeckou integritu a posílit důvěru veřejnosti ve vědecké a výzkumné instituce. V současném globálním kontextu, kdy se dezinformace, nepravdivé informace a nesprávná interpretace dat staly hlavním problémem, je pro vědecké komunity důležitější než kdy jindy prokázat relevanci výzkumu a prosazovat otevřenost informací o provádění a komunikaci výzkumu.3Pro to jsou nezbytné silné struktury a zdroje, které zajistí transparentnost a vytvářejí společenskou důvěru.
Věda může přispět k smysluplným společenským, ekonomickým a environmentálním výsledkům4I když je třeba uznat realitu krátkodobých a střednědobých ekonomických a politických ukazatelů, musí být vědecké úsilí schopno sloužit dlouhodobým společenským výhodám a pracovat na řešení hlavních globálních výzev. Řešení klimatické výzvy vyžaduje také závazek zajistit, aby věda byla otevřenější, inkluzivnější a akčnější, a aby byla posílena silná mezinárodní spolupráce a součinnost se společností.
Mezinárodní vědecká rada (ISC) včetně jejích přidružených orgánů naléhavě žádá investory, vlády, multilaterální instituce, vědeckou komunitu a širokou veřejnost, aby rozhodně jednaly na ochranu a posílení mezinárodní vědecké spolupráce v oblasti monitorování klimatu a opatření. Uznáváme důvěru a zdroje, které vlády a financující orgány dosud investovaly do rozvoje znalostí.
S pocitem sdílené odpovědnosti a tváří v tvář měnícím se globálním podmínkám, s vědomím, že dialog a kritický výzkum jsou nezbytné pro dosažení dopadu, se zavazujeme k následujícím krokům:
Ochrana a posilování mezinárodní vědecké spolupráce není dobrovolné, ale naléhavě nutné. Spolupráce jde ruku v ruce s rozvojem a sdílením vědeckých poznatků způsobem, který je otevřený, inkluzivní a využitelný v praxi. Více než kdy jindy potřebujeme rozmanitou a spolupracující klimatologii, abychom mohli reagovat na klimatickou krizi způsobem, který je holističtější a založený na důkazech, a který přinese výhody komunitám, národům i planetě a pro blaho všech.
Jedno Přidružené subjekty jsou společné vědecké iniciativy a programy, které jsou spolufinancovány ISC a dalšími mezinárodními a mezivládními organizacemi. Toto prohlášení podpořili:
Obrázek: Profesor Ed Hawkins (Univerzita v Readingu), CC BY 4.0
Přečtěte si více o Zapojte se do 5. mezinárodního polárního roku 
Přečtěte si více o výzvě k podávání příspěvků, nominacích a klimatických expertech: COP30, Brazílie | uzávěrka: 27. října 
Přečtěte si více o Frontiers Planet Prize, čtvrté vydání: Výzva k přijímání recenzentů je nyní uzavřena. Děkujeme za váš zájem. 
