Přehled a analýza různých zemí po celém světě, které zvažují dopad AI na jejich národní vědecké systémy
Zatímco umělá inteligence (AI) je stále více zapojena do vědeckého pokroku, vyvstávají také obavy o spolehlivost a sledovatelnost informací a dat generovaných velkými jazykovými modely (LLM), o autorství a duševní vlastnictví, o kontrolu nad vývojem technologií AI a obsahu, který vytvářejí a používají.
Všeobecně se uznává, že je naléhavě nutné vyvinout vhodné regulační a institucionální rámce pro vývoj a používání technologií umělé inteligence obecně a konkrétně pro vědu a výzkum. Není však jasné, do jaké míry a jak se tyto otázky řeší na úrovni jednotlivých zemí. Vzniká několik iniciativ různých mezinárodních konsorcií vědeckých a politických aktérů, které prosazují různé modely globálního vládnutí. Tyto iniciativy však zůstávají na vysoké úrovni a jsou rozptýlené a jejich potenciální důsledky pro národní vědecké systémy jsou nejasné.
Existuje proto kolektivní potřeba, aby se národní vědecké systémy lépe připravily na umělou inteligenci a přizpůsobily se jí a zavedly rámce – regulační a jiné –, které regulují používání umělé inteligence ve vědě a výzkumu.
Pokud se máme stát proaktivními při přípravě našich vědeckých systémů pro umělou inteligenci, musíme si nejprve ujasnit stav úvah o těchto otázkách v různých zemích světa.
Projekt je financován prostřednictvím grant IDRC zaměřený na zkoumání dopadu umělé inteligence na vědecké systémy v zemích globálního Jihu a jedná se o projekt prostřednictvím Budoucnost vědeckých systémů.
Tato práce byla provedena s pomocí grantu od Mezinárodního centra pro výzkum rozvoje (IDRC) v Ottawě v Kanadě. Názory zde uvedené nemusí nutně reprezentovat názory IDRC nebo jeho správní rady.
blog 
zprávy 
zprávy 
akce 
akce 
publikace 
publikace 
publikace 
probíhá 
probíhá 
probíhá Přihlaste se k odběru Měsíčník ISC abyste dostávali klíčové aktualizace od ISC a širší vědecké komunity a prohlédněte si naše specializovanější zpravodaje o otevřené vědě, OSN a dalších.
