„Umělá inteligence (AI) transformuje vědecké systémy, nabízí nové nástroje pro řešení složitých globálních výzev a podněcuje zrychlení samotného výzkumného procesu. Zároveň tato transformační síla přináší výzvy, kterým musí globální vědecká komunita čelit zodpovědně.“
Členové Mezinárodní vědecké rady a její partneři zkoumají dopady nově vznikajících technologií na vědecké systémy a společnost, například prostřednictvím Navigace k novým horizontům (2024) – společná zpráva UNEP a ISC o prognózách planetárního zdraví a lidského blahobytu, Královská společnost Věda v době AI (2024) a rámec ISC pro Hodnocení rychle se rozvíjejících technologií včetně umělé inteligence, modelů velkých jazyků a dalších (2024).
Od roku 2024 se Centrum pro vědeckou budoucnost ISC zabývá širším pohledem na dopad nově vznikajících technologií na vědecké systémy v zemích globálního Jihu prostřednictvím Budoucnost vědeckých systémů program, kde se klíčový úhel pohledu zaměřil na připravenost vědeckých systémů v různých zemích na umělou inteligenci: Příprava národních výzkumných ekosystémů pro umělou inteligenci (2025).
Témata tří zde uvedených technických úvodů vyplynula z nejasností v mnoha případech zmíněných ve zprávě z roku 2025, které se zabývaly případovými studiemi jednotlivých zemí. Tyto úvody se snaží překročit rámec módních slov a humbuku a poskytnout technické a kontextové základy. Nabízejí objektivní a komplexní analýzu role umělé inteligence ve vědeckém procesu prostřednictvím tří perspektiv:
Doufáme, že nastíněním klíčových problémů v těchto oblastech tyto úvodní materiály pomohou vědeckým a vědeckopolitickým komunitám ISC zabývat se tímto tématem z pozice znalostí, nikoli předpokladů. To je klíčové pro rozvoj politik a postupů, které maximalizují přínosy umělé inteligence a zároveň zmírňují její rizika ve vědě.“
Tato práce byla provedena s pomocí grantu od Mezinárodního centra pro výzkum rozvoje (IDRC) v Ottawě v Kanadě. Názory zde uvedené nemusí nutně reprezentovat názory IDRC nebo jeho správní rady.