Sjednocená Evropa: Rozšíření spolupráce v oblasti výzkumu a inovací v době války

Mathieu Denis, ISC úřadující generální ředitel a vědecký ředitel se zúčastní jako řečník. Viz níže uvedený program.

O nás

Navzdory letům snažení a obrovskému potenciálu východní Evropa stále zaostává za západem, pokud jde o výkonnost výzkumu a inovací (R&I). Například jen 5.7 % z předchozího rámcového programu EU, Horizont 2020, šlo do regionu, což způsobilo značné politické napětí. Evropská komise se to snažila částečně řešit prostřednictvím programu Horizont Evropa se svou agendou „rozšíření a posílení“ – plánem ve výši 3.3 miliardy eur na rozšíření sítí a platforem spolupráce v celé EU. Souběžně s tím stanovila vizi revitalizovaného Evropského výzkumného prostoru s cílem vytvořit jednotný trh pro výzkum a inovace, který by pomohl zvýšit veřejné a soukromé investice a urychlit reformy ve vnitrostátních systémech a politikách. Budoucnost se zdála jasná, navzdory nevyhnutelným výzvám implementace, které před námi byly.   

V únoru tohoto roku se svět změnil s ruskou invazí na Ukrajinu. Důsledky se rozšířily po celé mezinárodní vědecké komunitě – a zejména v těch zemích střední a východní Evropy (CEE), které jsou nejblíže konfliktu. Krátkodobě krize zbystřila mysl a pozornost na význam solidarity a zároveň nastolila zásadní dlouhodobé otázky budování kapacit, odolnosti a bezpečnosti v regionu. Vzhledem k tomu, že je nepravděpodobné, že válka v dohledné době skončí, jak by měly instituce výzkumu a inovací – jak ve střední a východní Evropě, tak jinde ve světě – plánovat budoucnost? Jaké to má důsledky pro průmysl a investory? Existují nějaké jasné, základní principy pro vědecké sankce, které může výzkumný svět přijmout – v tomto a všech budoucích případech geopolitického napětí? Na druhou stranu, čeho může vědecká diplomacie dosáhnout? Může ukrajinská situace urychlit trvalou změnu a v konečném důsledku zajistit širší a silnější oblast výzkumu a inovací, o které evropští tvůrci politik snili?   

Program

Časy se vztahují k SEČ