Registrace

Kdo bude utvářet digitální ekonomiku?: Vítěz ceny Stein Rokkan hovoří o technologických gigantech, moci a demokracii

Anu Bradford z Columbia Law, držitelka ceny Steina Rokkana, představuje ve své uznávané knize Digital Empires průlomový výzkum zkoumající, jak politické jurisdikce a techničtí giganti přetvářejí soukromí, demokracii a společenské normy.

Jak bude globální závod o definování pravidel pro stále se rozšiřující digitální ekonomiku utvářet budoucnost soukromí, demokracie a společenských norem?

Tato otázka je jádrem špičkového výzkumu toho, jak různé politické jurisdikce zvládají rostoucí vliv a sílu technologických společností a platforem. 

„Tyto technologické společnosti mají tolik nejen ekonomické síly, ale také politické, kulturní a informační síly, že utvářejí naše společnosti – a v konečném důsledku utvářejí budoucnost liberální demokracie,“ vysvětluje Anu Bradford, Henry L. Moses Profesor práva a mezinárodních organizací na Columbia Law School a ředitel Columbia's European Legal Studies Center. 

„Všichni jsme ovlivněni produkty a službami, které tyto technologické společnosti vyvíjejí – takže je zřejmé, že jakákoli regulace, která umožní nebo omezí vývoj a zavádění těchto technologií, bude utvářet naši vzájemnou spolupráci a kontakt se světem,“ dodává.

Bradford obdržel 2024 Cena Steina Rokkana pro její knihu Digitální říše: Globální boj o regulaci technologií, kterou porota označila za „průlomovou“. Kniha staví na práci, kterou Bradfordová prozkoumala ve své předchozí knize, Bruselský efekt: Jak Evropská unie vládne světu, která se zabývala tím, jak předpisy a normy EU ovlivňují politiku po celém světě, včetně digitálního soukromí a regulace technologií. 

Vzestup digitálních impérií

Bradfordův nový výzkum sleduje vznik EU, USA a Číny jako „digitálních impérií“, z nichž každé má jiné vize o budoucnosti digitální ekonomiky. Stejně jako minulá impéria mohou rozhodnutí každé z těchto digitálních supervelmocí vytvořit hluboké globální efekty. 

Digitální říše mapuje tyto různé cesty a každou z nich zkoumá v společensko-politických a historických kontextech, které vedly konkurenční přístupy. Práce nabízí nový pohled na rostoucí konverzaci a obavy z toho, jak neutuchající růst digitální ekonomiky ovlivňuje soukromí, demokracii a společenské normy. 

"Část toho, co mě přitáhlo do tohoto výzkumu, je, že si myslím, že v sázce je to obrovské," říká Bradford. 

Náš smysl pro sílu technologických společností se od počátků internetu změnil, tvrdí. „Myslím, že jsme v té době nikdy skutečně neviděli, jak gigantické se tyto společnosti stanou a jakou kontrolu nad jednotlivými životy a společnostmi budou mít,“ říká. 

„Byla tu myšlenka, že jsou nástrojem pro silnější občanskou angažovanost a že by osvobodily společnosti – a my jsme zjistili, že tyto společnosti se nakonec staly příliš velkými na to, aby si mohly zodpovědně samy vládnout,“ vysvětluje. 

Formování politiky v digitálním světě

Bradfordův výzkum čerpá z rozsáhlých rozhovorů s poslanci, technologickými společnostmi a právními experty, mimo jiné, a také z hlubokého primárního výzkumu – s pomocí různorodého týmu výzkumníků se zkušenostmi v různých jurisdikcích. 

„Vaším úkolem jako výzkumníka je poskytovat druhy analytických rámců, které pak pomáhají konverzaci vyvíjet a které vám poskytnou hlubší vhled do dynamiky, která tyto konverzace řídí,“ poznamenává. 

Práce má významné důsledky pro tvůrce politik, kteří se zabývají tím, jak regulovat digitální ekonomiku. „Nejde jen o technologii. Jde o to, jak technologie ovlivňují demokracii a práva jednotlivců,“ říká. "Technické společnosti nejsou odborníky na demokracii nebo práva jednotlivců, takže je skutečně povinností zákonodárců zasáhnout a regulovat druhy domén ekonomické činnosti, které mají tak hluboký dopad na práva jednotlivců a společnosti."

Společnosti se také musí hluboce zamyslet nad společenskými dopady svých činů – a je důležité, aby jednotlivci uplatňovali moc jako spotřebitelé a uživatelé technologií a drželi společnosti standardy, které odpovídají jejich hodnotám, dodává: „V mnoha ohledech si myslím, že je Je nezbytné, aby uživatelé technologií od těchto společností požadovali lepší ochranu soukromí, větší zdvořilost online a pravdivější informace.“ 

Stavět na Digitální říšeBradfordová si klade za cíl pokračovat v práci tím, že se bude hlouběji zabývat širšími ekonomickými a politickými posuny, které podle ní ovlivňují technologickou politiku – zejména kolem střetu regulačních a ekonomických přístupů demokratických a autoritářských režimů a nárůstu nacionalistické politiky: „Jak se pohybujeme do této éry, v jakémsi postneoliberálním světě, kde máme méně víry ve volný obchod, méně robustní liberální mezinárodní instituce, více technonacionalismu, více protekcionismu, více národních bezpečnostních ospravedlnění pro omezení obchodu – Velmi mě zajímá, kam se svět ubírá,“ říká. 


O autorovi

Portrét Anu Bradford Prof. Anu Bradford

Prof. Anu Bradford

Profesor práva a mezinárodních organizací

Columbia Law School

Prof. Anu Bradford

Anu Bradford je Henry L. Moses profesorem práva a mezinárodních organizací na Columbia Law School. Je také ředitelkou Columbia's European Legal Studies Center a Senior Scholar na Jerome A. Chazen Institute for Global Business na Columbia Business School. Bradfordovo stipendium se zaměřuje na právo Evropské unie, digitální regulaci, mezinárodní obchodní právo a srovnávací a mezinárodní antimonopolní právo. Získala SJD a LL.M. tituly z Harvard Law School po dokončení právnického titulu na univerzitě v Helsinkách. Bradford je autorem knihy „Bruselský efekt: Jak Evropská unie vládne světu“ (OUP 2020), kterou časopis Foreign Affairs označil za jednu z nejlepších knih roku 2020. Její nejnovější kniha „Digital Empires: The Global Battle to Regulate Technology“ byla vydána Oxford University Press v září 2023 a byla oceněna jako jedna z nejlepších knih roku 2023 Financial Times.


Odmítnutí odpovědnosti
Informace, názory a doporučení prezentované na našich blozích pro hosty jsou informacemi jednotlivých přispěvatelů a nemusí nutně odrážet hodnoty a přesvědčení Mezinárodní vědecké rady.

Copyright
Tento článek s otevřeným přístupem je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution CC BY-NC-SA licence 4.0. Obsah můžete volně používat, upravovat, distribuovat nebo reprodukovat na jiných fórech za předpokladu, že uvedete původního autora (autory) nebo poskytovatele licence, citujete původní publikaci na webu Mezinárodní vědecké rady, zahrnout původní hypertextový odkaz a uveďte, zda byly provedeny změny. Jakékoli použití, které není v souladu s těmito podmínkami, není povoleno.

Zůstaňte v obraze s našimi zpravodaji