Jedno Univerzita v Bergenu, Mezinárodní asociace aplikované psychologie (IAAP), Karibská akademie věd a Mezinárodní unie pro fyzikální a inženýrské vědy v lékařství (IUPESM) prokázali, jak jejich inovativní výzkum a iniciativy přispívají k prosazování cílů udržitelného rozvoje (SDG) v různých kontextech.
Stavíme na prvním úspěšném inaugurační vydání v roce 2023, druhý Den vědy obsahovala diskuse o strategiích a synergiích potřebných k urychlení udržitelného rozvoje směrem k roku 2030. Součástí akce byly případové studie z reálného života, které ukazovaly konkrétní příklady implementace udržitelného rozvoje založeného na vědeckých poznatcích zaměřené na různé cíle a zahrnující širokou škálu zainteresovaných stran, od tvůrců politik a soukromého sektoru až po místní společenství.
Od vědy k akci: Využití vědeckých poznatků a řešení pro pokrok v udržitelném a odolném rozvoji
Stanovisko hlavní skupiny vědecké a technologické komunity pro Politické fórum na vysoké úrovni v roce 2024
Lori Foster, prezidentka Mezinárodní asociace aplikované psychologie, sdílela své názory a zkušenosti týkající se role behaviorální vědy v OSN a nabídla jedinečné poznatky, které mohou zesílit dopad různých vědeckých oborů.
"Pokud chceme dosáhnout pokroku v oblasti udržitelného rozvoje, musíme pochopit, jak lidé přemýšlejí o vlivu a jak se vztahují k sobě, k životnímu prostředí a k sobě navzájem."
Lori Foster, prezidentka Mezinárodní asociace aplikované psychologie
Jedním z klíčových konceptů je sociální důkaz — naše tendence následovat činy druhých. Využitím sociálních důkazů mohou vědci povzbudit širší zapojení veřejnosti a podporu vědeckých iniciativ.
Dalším zásadním prvkem je mezioborovou spolupráci, zejména věda o důvěře a týmové práci. Budování silné spolupráce založené na důvěře napříč různými vědeckými obory může vést k efektivnějším a inovativnějším řešením.
Lori se podělila o své zkušenosti a postřehy a poznamenala, že behaviorální věda se v rámci OSN i mimo ni zviditelnila. V roce 2021 vytvořil generální tajemník a pokyny zdůrazňující význam behaviorální vědy při dosahování udržitelného rozvoje. Od té doby začalo mnoho agentur OSN začleňovat behaviorální vědu do svých operací.
Příkladem toho je BIRD Lab (Behavioral Insights Research and Design), která se zaměřuje na aplikaci principů behaviorální vědy ke zvýšení účinnosti iniciativ OSN.
Jak se behaviorální věda nadále začleňuje do globálního úsilí, její potenciál řídit udržitelný rozvoj a zvyšovat vliv všech věd je stále evidentnější.
Mark Wuddivira, děkan Fakulty výživy a zemědělství na University of the West Indies, St. Augustine (UWI), a předseda Karibská akademie věd, vysvětlil, jak jsou obě organizace v čele iniciativ na posílení potravinové bezpečnosti v malých ostrovních rozvojových státech (SIDS).
V reakci na strohé odhalení zranitelnosti pandemie plynoucí z velké závislosti SIDS na dovozu potravin Wuddivira zdůraznil vážný dopad na domácnosti, z nichž mnohé čelily nedostatku potravin. Tato krize zdůraznila naléhavou potřebu udržitelných řešení ke zvýšení potravinové soběstačnosti a bezpečnosti.
V odvážném a strategickém kroku si vláda CARICOM stanovila ambiciózní cíl snížit své účty za dovoz potravin do roku 25 o 2025 %. Na podporu této iniciativy bylo vytvořeno konsorcium pro spolupráci, známé jako Konsorcium univerzit CARICOM, které se účastní Zemědělská výchova a výzkum. Toto konsorcium spojuje odborné znalosti a zdroje různých akademických institucí, aby se vypořádalo s problémy ostrovní potravinové bezpečnosti.
Vytvoření konsorcia bylo představeno ministerské pracovní skupině a tvůrcům politik a získalo jejich podporu a podporu. Konsorcium nyní aktivně spolupracuje s tvůrci politik a zajistilo si memorandum o dohodě se soukromým sektorem, aby dosáhlo svého cíle snížit dovoz potravin.
Toto soustředěné úsilí je příkladem síly spolupráce mezi akademickou obcí, vládou a soukromým sektorem při řešení kritických problémů, jako je zabezpečení potravin. Práce konsorcia připravuje půdu pro odolnější a soběstačné potravinové systémy v SIDS a nastavuje model pro ostatní regiony, které by měly následovat.
Magdalena Stoeva, generální tajemnice Mezinárodní unie pro fyzikální a inženýrské vědy v medicíně (IUPESM), hovořil o pozoruhodných krocích, které IUPESM učinila při zlepšování udržitelnosti globální lékařské péče.
Před pandemií COVID-19 se IUPESM zaměřoval na vzdělávací a školicí aktivity. Pandemie přesunula toto zaměření na online webináře a umožnila lékařským odborníkům po celém světě získat certifikaci v oblasti udržitelnosti medicíny.
Klíčovou iniciativou IUPESM je Medical Physics College, která pravidelně školí vědce z globálního jihu, kteří se pak vracejí do svých komunit, aby šířili znalosti a podporovali udržitelné lékařské postupy.
Kromě toho IUPESM přispěl k „Odemykání vědy” série od ISC a BBC, zdůrazňující rostoucí význam lékařských fyziků a biomedicínských inženýrů s tím, jak se zdravotní péče stává technologicky závislejší. Toto úsilí je příkladem odhodlání IUPESM pokročit v lékařské vědě a zajistit udržitelnost ve zdravotnictví.
Kerry Ryan Chance, docent sociální antropologie na univerzitě v Bergenu a přidružený k Globálnímu výzkumnému programu nerovnosti (GRIP), diskutované poznatky vyplývající z Projekt Habitable Air, výzkumný projekt zaměřený na dopady látek znečišťujících ovzduší na ohrožené komunity a životní prostředí.
Nejzávažnější dopady látek znečišťujících ovzduší se soustřeďují v regionech s nízkými příjmy, což přispívá ke krizím veřejného zdraví a zrychluje globální oteplování. Znečištění ovzduší zvyšuje riziko rakoviny a astmatu mezi zranitelnou populací a prohlubuje stávající zdravotní rozdíly.
Nedávná studie zkoumala komunity ve vzájemně propojených energetických centrech po celém světě pomocí tří typů monitorů – vnitřních, venkovních a mobilních – ke sledování osmi různých znečišťujících látek. Zjištění odhalila naprostý nedostatek veřejně dostupných informací o látkách znečišťujících ovzduší a zdůraznila, že současné regulační pokyny neřeší účinně vysoce lokalizované nebo přeshraniční znečištění ovzduší. Tyto poznatky podtrhují naléhavost řešení SDG 1 (Žádná chudoba) a 13 (Climate Action).
Aby bylo možné lépe porozumět složité souhře mezi znečištěním ovzduší a změnou klimatu, měly by být vědecké důkazy integrovány s místními znalostmi a měly by se podporovat vývoj vylepšených nástrojů pro měření a monitorování emisí komunity. Síťové občanské praktiky a víceúrovňové interakce jsou klíčovými hnacími silami při přetváření městského života a politiky.
Radikálně život ohrožující a nerovnoměrné rozložení látek znečišťujících ovzduší musí mít prioritu v programech politiky v oblasti změny klimatu. Meziodvětvový kvalitativní a kvantitativní výzkum je nezbytný pro dosažení SDG 1 a 13, který zajistí, že úsilí v boji proti znečištění ovzduší a změně klimatu bude účinné a spravedlivé.
Den vědy 2024 usnadnil zásadní diskuse o začlenění vědeckých důkazů do tvorby politiky pro dosažení pokroku v Agendě 2030 a zdůraznil sílu interdisciplinární a transdisciplinární spolupráce pro řešení složitých problémů.
Fórum předvedlo různé vědecké přístupy ke zlepšení udržitelnosti a demonstrovalo transformační potenciál vědy při řešení globálních výzev. Jejich práce podtrhuje důležitost pokračujících investic do vědeckého výzkumu a posilování vědecko-politických závazků, protože usilujeme o udržitelnou budoucnost.
Přečtěte si více o 10 nových poznatcích v klimatologii 
Přečtěte si více o Zapojte se do 5. mezinárodního polárního roku 
Přečtěte si více o tématu Přehodnocení růstu a odolnosti ve výzkumném ekosystému 