U příležitosti konference WCRP Open Science Conference v Kigali a nadcházející konference COP28 v Dubaji vytvořila Mezinárodní vědecká rada (ISC) sérii speciálních blogů, které přispívají ke zvyšování povědomí o inkluzivních klimatických perspektivách se zaměřením na výzkumné pracovníky v rané fázi kariéry (ECR ) a vědci z globálního jihu.
V tomto blogu velvyslanec Macharia Kamau, člen ISC Globální komise pro vědecké mise pro udržitelnost, zahajuje sérii svým poutavým hlavním projevem na Světovém programu pro výzkum klimatu (WCRP) Otevřená vědecká konference.
„Dámy a pánové, vážení hosté, účastníci, je mi ctí k vám dnes hovořit a děkuji organizátorům této konference za pozvání být zde. Moje dnešní dopoledne se zaměří na naléhavou potřebu opatření v oblasti klimatu, zejména na řešení otázky cílů udržitelného rozvoje.
Jak někteří z vás vědí, v letech 2012 až 2013 jsem pracoval na rozvoji cílů udržitelného rozvoje v New Yorku jako spolupředseda procesu, který tyto cíle přivedl k uskutečnění. Už tehdy, v roce 2013, jsme si uvědomili, že ze 17 cílů a 169 cílů některé představovaly větší a naléhavější a existenční výzvu pro planetu, lidi a naši kolektivní prosperitu než jiné.
Mezi nejdůležitější z SDG patřily SDG 1 o chudobě, SDG 3 o veřejném zdraví, SDG 16 o míru a zastavení válek a hlavně SDG 13, který se zaměřil na existenční hrozbu změny klimatu.
Pro dnešní rozhovor se zaměřím na změnu klimatu, ale nechci, aby toto publikum ztratilo na paměti, že všech 17 cílů udržitelného rozvoje musí být řešeno současně, máme-li mít žádoucí dopad na udržitelný rozvoj, boj proti chudobě, budování větší mír a dosažení větší a spravedlivé prosperity v našem světě.
Abychom mohli řešit cíle udržitelného rozvoje a změnu klimatu, musíme se zabývat otázkou pokroku ve vědě a výzkumu klimatu pro udržitelnou budoucnost. Abychom tak učinili, musíme také uznat, že kritické prvky vedení, politická vůle, solidarita mezi severem a jihem, mezigenerační solidarita a genderová solidarita jsou nedílnou součástí hledání trvalých řešení, která potřebujeme. V tomto ohledu se tato konference bude muset zabývat kritickým průsečíkem vědy, technologie, vedení, politické akce a akce v oblasti klimatu, protože jakákoli akce izolovaná od kterékoli z těchto kategorií nepovede k žádoucímu výsledku, který chceme vidět.
Dámy a pánové, nyní panuje celosvětová shoda, že opatření v oblasti klimatu musí být globální. Existuje také široká shoda v tom, že musí být zajištěna politická solidarita mezi globálním severem a globálním jihem, jejímž cílem je podnítit opatření pro udržitelný rozvoj a opatření v oblasti klimatu, aby se urychlil proces provádění cílů udržitelného rozvoje, přičemž se uznává, že provádění všech cíle zaostávají za plánem a nejsou na cestě k dosažení do roku 2030.
Skutečnost, že všechny země zaostávají v realizaci cílů udržitelného rozvoje, má velmi vážné důsledky. Nejnovější výzkum ukazuje, že svět porušil šest z devíti planetárních hranic pro planetární rovnováhu a udržitelný život, včetně klimatu a koncentrací CO2. Doufám, že všichni ocení, jak vážné to začíná být. Toto jsou planetární hranice, které nám pomáhají zvládat změnu klimatu, ztrátu biodiverzity a zhoršování životního prostředí, a tedy i život na Zemi, jak jsme jej poznali.
Nemůžeme nadále překračovat tyto hranice a očekávat, že budeme schopni zvládnout změnu klimatu a přeměnit život pro všechny k lepšímu na naší planetě.
Ti z nás v Africe mají v těchto záležitostech zvláštní pocit naléhavosti. My v Africe jsme na ostrém konci těchto výzev, kterým planeta a globální populace čelí. A protože Afrika zůstává pozadu, klade vážné etické a morální otázky týkající se klimatické spravedlnosti, spravedlnosti rozvoje a souvisejících otázek spravedlivé ekonomické a sociální prosperity a míru a stability v našem světě.
Zde, na africkém kontinentu, máme hluboký smysl pro pochopení, že nemůže být žádná akce v oblasti klimatu izolovaná od všech ostatních cílů SDG. V Africe žijeme v našem každodenním životě sbližování trojité planetární krize změny klimatu, biologické rozmanitosti a zhoršování životního prostředí.
Myslím, že je nám také zcela jasné, že globální solidarita v těchto otázkách, jak ze strany rozvojových zemí, tak globálního severu, musí být jednotná, máme-li zkrotit důsledky změny klimatu. Klimatická spravedlnost a rozvojová spravedlnost jsou skutečným zájmem Afričanů. Ve skutečnosti by to mělo znepokojovat celý svět. Svět musí pochopit důsledky těchto obav, kterými jsou klimatičtí migranti a uprchlíci, sociální otřesy a rozvrat, rozšířený hlad a podkopávání míru v mnoha zemích. Ať už v Africe, Latinské Americe, na Středním východě nebo dokonce v některých částech Asie, klimatičtí migranti a uprchlíci se v dohledné době stanou zásadní výzvou pro globální sever, pokud se touto otázkou změny klimatu nebudeme naléhavě a trvale zabývat.
Na tomto setkání otevřeného vědeckého výzkumu je důležité diskutovat o tom, jak můžeme realizovat větší a lepší otevřenou vědu, která zahrnuje a spojuje všechny vědecké a výzkumné komunity v Africe a na globálním jihu s komunitami na globálním severu. Izolovaný výzkum a vědecké akce na globálním severu a v akademiích a univerzitách a izolované pilotní projekty v komunitách problém změny klimatu nevyřeší. Provádění a provádění výzkumu v měřítku je velmi důležité, pokud máme vyřešit problém změny klimatu. Musíme identifikovat nové způsoby, jak toho dosáhnout, nové způsoby spolupráce, které spojí výzkumné úsilí a kolektivní vědeckou akci, která může řídit globální transformační změny a začít zvrátit trojité planetární krize, kterým čelíme.
Dámy a pánové, letos v dubnu 2023 vydala Mezinárodní vědecká rada v Organizaci spojených národů během politického fóra na vysoké úrovni HLPF důležitou zprávu nazvanou „Flipping the Science: A Roadmap to Science Missions for Sustainability“. Jako komisař Mezinárodní vědecké rady bych tuto zprávu této konferenci rád doporučil. Zpráva poukazuje na nové způsoby spolupráce a organizace vědeckého výzkumu kolem dobře financovaných strategických regionálních center. Centra by svedla dohromady vědce a výzkumné pracovníky, stejně jako strategické politické partnery, aby společně pracovali na řešení těch nejhorších, nejnáročnějších a transformativních problémů, kterým čelí opatření v oblasti klimatu a provádění cílů udržitelného rozvoje. Zpráva slibuje lepší společný výzkum v měřítku mezi severem a jihem.
Na závěr bych tedy rád zdůraznil následující. Za prvé, spojení vědy, techniky a opatření v oblasti klimatu představuje klíčový bod koordinované činnosti, která je potřebná ke zmírnění dopadů změny klimatu, a my musíme dát dohromady silnou alianci mezi vědou, výzkumem, technologií a politickými opatřeními. Cestovní mapa navržená Mezinárodní vědeckou radou je dobrým výchozím bodem.
Za druhé, musíme přesvědčit naše politické a sociální komunity, že věda poskytuje hluboké porozumění nejen změně klimatu, ale i všem dalším výzvám udržitelného rozvoje, kterým čelíme. Řešení založená na vědě a výzkumu jsou tou správnou cestou. Jen díky pečlivému výzkumu můžeme doufat, že přijdeme se správnými aplikacemi ve velkém měřítku, abychom vyřešili problémy, kterým čelíme. Politická a politická opatření proto musí být vedena vědou.
Za třetí, technologická inovace nám nabízí příležitosti a nástroje k akci. Patří mezi ně technologie baterií, obnovitelné zdroje energie, jako je geotermální, vodní, solární a větrná energie, které mohou zajistit, že snížíme emise skleníkových plynů a přizpůsobíme se klimatu, které se mění přímo před našima očima. Stejně důležité je, že musíme tyto nové technologie a inovace uplatňovat od nejnižších úrovní, pokud chceme vidět změnu v měřítku, které je transformační, a na úrovni komunity, kde jsou tato řešení nejnaléhavěji potřeba.
Za čtvrté, musíme zajistit, aby rozvojové země, zejména zde v Africe, těžily z vědy a technologie rychle, spravedlivě a rovnoměrně. Mezinárodní společenství nese odpovědnost za podporu transferu technologií. Změna klimatu nebude nikdy vyřešena, pokud technologie a věda budou prospívat pouze globálnímu severu. Přenos čistých a udržitelných technologií do rozvojových zemí není aktem dobročinnosti, ale spíše strategickým imperativem i pro globální sever, pokud má sám zvládnout změnu klimatu. Musím také zdůraznit, že rozvojové země, zejména v Africe, musí také samy investovat do domorodé vědy, technologie a inovací, aniž by nutně čekaly na velkolepost globálního severu. To je také důležité.
Dovolte mi proto zakončit zdůrazněním, že neexistuje žádná opatření v oblasti klimatu izolovaně od provádění všech cílů udržitelného rozvoje. Abychom mohli účinně plnit úkoly udržitelného rozvoje a opatření v oblasti klimatu, musíme zajistit, aby přínosy vědy a technologie byly dostupné všem národům bez ohledu na jejich ekonomický status. Podporou spolupráce, výměny znalostí a společné finanční podpory můžeme razit cestu k udržitelné a spravedlivé budoucnosti naší planety.
Možná brzy přestaneme mluvit o globálním severu a globálním jihu, protože pro klima neexistuje žádný sever a jih. Je tu jeden svět, jeden planetární systém a jedno křehké klima."
Macharia Kamau
Velvyslanec, zvláštní vyslanec a hlavní poradce, Uhuru Kenyatta Institute a hlavní poradce GSTIC (Keňa). Člen ISC Globální komise pro vědecké mise pro udržitelnost.
Obrázek od Plaisira Muzogeye na Wikimedia.
Odmítnutí odpovědnosti
Informace, názory a doporučení prezentované na našich blozích pro hosty jsou informacemi jednotlivých přispěvatelů a nemusí nutně odrážet hodnoty a přesvědčení Mezinárodní vědecké rady.
Přečtěte si více o 10 nových poznatcích v klimatologii 
Přečtěte si více o Zapojte se do 5. mezinárodního polárního roku 
Přečtěte si více o výzvě k podávání příspěvků, nominacích a klimatických expertech: COP30, Brazílie | uzávěrka: 27. října 
